Část- IV

9. června 2012 v 22:15 |  PG
Sraz máme teda v jedenáct u restaurace hned vedle mé práce. Takže, teď se musím ještě učesat a tak dále. Všechno znova. Achjo, ale proč? Proč si dávám záležet? Neměl bych takhle jásat kdybych měl rande s Alexem? S mojim klukem?

Už to radši nechám bejt a jdu do koupelny se teda učesat, nechápu se takovej šampón jsem. Usměju se a obtahuju si oči černou tužkou. Tohle mám od Gerarda od mého bratra. Jenže on to nepotřebuje, on má výrazný oči.. Když jsem mu to řekl tak se zamračil, je divnej.
"Au!" Vřísknu a mnu si oči. Nikdy jsem se nepíchl, a teď musím. Budu mít celé červené oko.
No radši to nechám bejt, řeknu si pro sebe a jdu k vchodovým dveřím, už radši pujdu. Vždycky na schůzky chodím dřív, to i do práce.

"Ahoj Frankie," zaculím se s pozdravem. "Áhoj." Pozdrav mi opáčí a já se usměju. Jak to protáhl, to bylo móc sladký trochu jsem se zazubil.
"No tak, pujdem dovnitř?" Zeptám se a chci se opřít o zábradlý co oddělovalo silnici od chodníku. Jenže k mé smůle jsem o trochu dál a spadnu. Jo jasně, teď už mám červený oko natrhnutou prdel. Užasný možná mě ještě dneska odvezou do márnice, co by mi ani moc nevadilo.

"Ups," Špitnu když se vyprošťuju nahoru. Frankie mi s vytlemeným xichtem pomohl. "Děkuj-au.., děkuji." Řeknu stále usměvavě.
Asi rudnu, né asi určitě. Ehm, tohle se fakt muže stát jenom mě, když se mi někdo líbí tak proč se před ním hned neztrapnit? A to tu stojíme 5 minut. (Momentální stav- Vypadám jak Gerarova vlasy.)
"Víš, tohle se mi jen tak nestává, jsem jen nervózní...heh," Zase řeknu a on přikývne. A hned se vydá dovnitř té restourace kam jsme to měli naplánováno.

"Co si dáš? Já colu a k jídlu nic, protože nemám hlad jsem před chvíli snídal..." Začal jsem zase nervózně blekotat. Jsem idiot. "Sorry, sorry, moc mluvim, tak co?"
"Dám si tenhle salát," ukáže na obrázek v jídelním listu a já kývnu. "A k tomu jahodový džus," Dořekne a já zase kývnu. Musíme počkat než příjde číšník. A že mu to trvá dlouho protože už u nás dávno měl bejt.

"Em, tak, jak dlouho pracuješ jako fotograf?" Zeptá se mě a upřeným zrakem se na mě dívá.
"Jé, no...to nevím. Asi čtyři roky. Nemám tušení," uchechtnu se. A křivě usměju.
"Aha tak to jo, mámě se tvoje fotky strašně líběj," řekne a zazubí se. "A mě taky," dodá ještě. A mě se zablejskne v očích.
"Dobrý den, co si dáte?" Zeptá se konečně číšník a blbě se přiusmývá. Všechno jsme mu to řekli a ukázaly a on on odešel odevzdat objednávku kuchařovi, hned na to k nám přišel s pitím. Oba jsme děkovně přikívli.

"To je zvláštní, nikdy bych neřekl že se mi muže líbit starší muž." Řekne Frankie a á se na něj podávm s otazníkama v očích. "Jak jako muž? To zní staře!" Zasměju se.
"Och pardon princi, tak chlapec...hm." Dořekne. "To je o dost lepší!" Usrknu si ze svý coly. "Ale, to ti zas moc teda lichotí. Seš muž..." šibalsky se usměje a já se zamračím. "Nevypadám snad staře, ne?!" zeptám se podrážděně. "Bohužel ano," udělá smutnýho Frankie. "Mužeš vyzkoušt takové ty plěťový masky, na vrásky....máma je používá, nikdo by nepoznal že jí je 43." Řekne a já si hraju na ignoranta. Koukám na toho číšníka, docela pohlednej. "Na operaci pujdu, to pak nebudu potřebovat ty masky. Přítel by se asi divil," řeknu asi po dvou minutách hrobního ticha. "Co když tě zkazej?" Zeptá se Frank se strechem očí. "To nevadí," špetnu a zase se napiju. "To už se mi pak nebudeš líbit!" Fňukne. "To nehrozí...vždycky se ti budu líbit!" Vypláznu jazyk.

"Máš pravdu," usměje se. A mě se podlamují kolena, i když stojím.
(Momentální stav- Červenější než Geeho vlasy.)

"Tady máte vaše jídlo," položí nám na stul číšník dva talíře. "Díky" řeknu a kouknu na Franka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adelas. Adelas. | Web | 9. června 2012 v 22:57 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama